V Judsku i v Jeruzalémě vyhlásili, aby byl Hospodinu přinesen poplatek uložený Izraeli na poušti Mojžíšem, služebníkem Božím. Všichni velitelé i všechen lid s radostí přinášeli poplatky a házeli je do truhly, až byla plná. (2Pa 24,9-10)
Král Jóaš byl pomazán k vládě velmi mladý, panoval už od sedmého roku svého života. Čteme, že činil, co je správné v Hospodinových očích po všechny dny kněze Jójady.
Zvláštní je, že impuls k obnově chrámu nevzešel od kněžích a levitů a král musel upomínat dokonce i kněze Jójadu. Na obnovu chrámu nařídil daň, kterou ustanovil Mojžíš. Když vysvětlil její smysl k obnově toho, co Atalja obětovala Baalovi, přispívali lidé s radostí a prostředky na opravu se brzy nashromáždily v takové míře, že ještě zbylo na bohoslužebné potřeby.
Je velice důležité, abychom dobře porozuměli smyslu toho, co děláme, vždyť radostného dárce miluje Bůh.
Tomáš Pacovský (Kraslice)
