Ale připodobněn jsa Synu Božímu, zůstává knězem věčně. (Žd 7,3c)
Poukázali jsme již na tajuplnost postavy Melchisedechovy. I ep. k Židům ji zdůrazňuje: Mlčí se o jeho původu a rodu. Bez otce, bez matky, bez rodu, nemaje ani počátku dní ani skonání života (v. 3) Jakou bytost to měl spisovatel epištoly na mysli? Kdo z lidí je bez otce, bez matky, bez rodu, bez narození, beze smrti? Jistě myslil na bytost vyššího řádu. Životem bez počátku a bez konce Melchisedech obrazně poukazuje na Syna Božího, který nemá počátku ani konce.
Podle Žalmu 110, 4 Melchisedech vykonává svůj velekněžský úřad věčně, bez přerušení smrtí, bez nutnosti vybrat a dosadit nástupce. Jeho věčný život, který mu propůjčuje sílu vykonávat tento úřad, jistě činí z Melchisedecha pravý obraz věčného Krista, který je naším knězem věčně, t. j. v životě časném i věčném. - Kéž Pán nám dá milost, abychom stáli věrně ve službě tohoto Krista, věčného Pána a věčného kněze.
Dr. Jindřich Procházka (SŽ 1949)
