Nebo dítě narodilo se nám, Syn dán jest nám; i bude knížetství na rameni jeho a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje. (Iz 9,6)
Izaiáš začíná svou prorockou činnost. Nedělá plány, ale očekává na slovo od Hospodina. A vzkaz, který Pán Bůh posílá svému lidu, je takový krásný. Izaiáš má zvěstovat Pána Ježíše. A dělá to radostně. Jen si prohlédněte jeho knihu, uvidíte, že je hned od první stránky až do poslední plná Pána Ježíše. Nu, a kde Boží člověk, kde misijní dělník začíná svou činnost s Pánem Ježíšem, kde celé jeho působení Pánem Ježíšem je vyplněno, tam vidět úspěchy, tam Pán Bůh vylévá svoje požehnání. Proč lidé opouštěli síňce chrámové? Vždyť tam přece byli kněží v nádherných rouchách, byly tam krásné obřady, plno vůně kadidla, a přece tisíce lidí spěchalo k Jordánu, aby slyšeli prostičkého kazatele lidu. Proč ten útěk od domu Božího k
Jordánu? Protože u Jordánu slyšeli: „Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.“ Toto je právě to, co lidská duše potřebuje. Nádherný obřad, filosofická přednáška, vůně kadidla nespokojí lidskou duši. Bude-li však naše svědectví plné Pána Ježíše, pak věřte, že se naše
modlitebny naplní.
Vilém Pelikán (SŽ 1949)
