Když se lidé sešli, řekl jim Pilát: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabáše-li, čili Ježíše, kterýž slove Kristus? (Mt 27,17)
Dnes se znovu v mysli postavíme pod golgotský kříž. Nejen proto, abychom naříkali nad utrpením Božího Syna, nýbrž abychom ve svých srdcích činili nová rozhodnutí. Slyšíme opět Pilátovskou otázku: Ježíš nebo Barabáš? Co učiním s Ježíšem?
Barabáš byl silný člověk, který byl zvyklý ranou odplácet za každou křivdu. Ježíš byl tichý a pokorný Boží Beránek, který na sebe vzal nepravosti všeho světa a který učil milovat a odpouštět. Musíme přiznat, že naše volba v každodenním jednání není snadná. Je nám bližší čin odplaty, ne-li dokonce pomsty před programem pokání - to jest před změnou vlastního srdce a vlastního vztahu ke všemu a ke všem.
Tehdy padla volba na Barabáše a Ježíš byl ukřižován. A přece Kristus žije, žije na věky a jemu a jeho duchu patří budoucnost. On ji přetvořil ke svému obrazu, on je a zůstane vítězem. Otázka, koho zvolíš, a co učiníš s Ježíšem, není otázkou na budoucnost Ježíše jeho díla, nýbrž otázkou po tvé vlastní budoucnosti. Pokaždé, když slyšíš evangelium, a stojíš před jakýmkoliv rozhodnutím je v pozadí skryta otázka co učiníš s Ježíšem, zda ho zvolíš za Pána a Krále svého srdce a života, či jeho nároky a jeho vedení odmítneš. O tvé srdce se jedná, o tvé spasení, o tvůj věčný život. Není to otázka ničeho jiného než tvého osobního vztahu k Ježíši Kristu, k jeho slovům a k jeho nárokům na tebe.
Stanislav Švec (SŽ 1982)
