Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Jezukrista. (Ř 5,1)
Oltář měděný – místo denních obětí. Místo nesmírné důležitosti tehdy i dnes. V jedné písni zpíváme: „On oltář můj i kněz“.
Zalíbilo se Otci, aby v Pánu Ježíši přebývala všecka plnost. Aby skrze něj smířil se sebou všecko. I tebe (kdysi odcizeného, v nepřátelství) nyní již smířil (Ko 1,19-21). Ano, byli jsme nepřátelé, ale skrze smrt Pána Ježíše jsme nyní smířeni s Otcem (Ř 5,10). Mezi námi a Bohem je pokojný vztah (Ř 3,24-25). Pán Ježíš je jediný Smírce a nikdo jiný. Ten Svatý v poměru k Bohu (viz lásku k Otci, souhlas s jeho vůlí), Nevinný - ve vztahu k lidem (dobře činil všem), Neposkvrněný - v poměru k sobě samému (vždyť ani lest nebyla nalezena v ústech jeho). Miloval láskou dokonalou, odpouštěl i snášel vše. Dotkl se malomocného a ten byl čist. Přišel do styku se smrtí a smrt přemohl. Střetl se s Pokušitelem a sám zůstal neposkvrněný. Ačkoliv od hříšníků oddělený, přesto volal k sobě chudé duchem, zkroušené srdcem a byl jejich přítelem. Publikány a hříšníky přijímal a jedl s nimi. Naposledy visel mezi lotry - zařazen s přestupníky. Přibitý na kříž stává se prostředníkem smíření.
Ale Pán Ježíš též naznačil svým učedníkům v umývání nohou nezbytnou denní očistu. Bratře, sestro, musíš být bez poskvrny! Přistupuj pravidelně k očistnému oltáři!
Vladimír Vacek (SŽ 1975)
