Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe. (J 14,21 ČSP)
Někteří lidé se ptají: „Jak si mohu být jistý, že jsem skutečně věřící?” Ježíš odpovídá na tuto velice praktickou otázku, kterou by si každý z nás měl občas položit, protože na tom záleží náš věčný stav. Dělá nám z toho vlastně dost snadnou záležitost – ukazuje nám velice jednoduchý vývojový diagram. „Víte, co jsem vám říkal? Ano. Dodržujete to? Ano. Takže jste ti, kdo mě milují a koho já miluji.”
Trochu se nám to začíná komplikovat, když se dál zeptáme: „Co jsou ta přikázání?” Je důležité si všimnout množného čísla ve slově „přikázání”. To znamená, že se nejedná pouze o tzv. Nové přikázání z konce 13. kapitoly „jako já miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali”, ale měli bychom k němu přidat i další velká přikázání lásky, která slyšíme z Ježíšových úst: „miluj Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí” a „miluj bližního svého jako sebe samého.”
Pokud k sobě budeme upřímní, musíme uznat, že se jedná o něco, co nemůžeme zvládnout. Obzvláště přikázání milovat bližního jako sebe samého je příliš konkrétní, než abychom před ním mohli uniknout nějakou kličkou. Proto je nám ohromným povzbuzením, že je nám dán „jiný Přímluvce” neboli Duch svatý. Ten nám umožňuje žít podle těchto přikázání.
David Plevka (Praha 3)
