Vymetal bohy cizí a rytinu z domu Hospodinova, a všecky oltáře, kterýchž byl nadělal na hoře domu Hospodinova i v Jeruzalémě, a vyházel za město. (2Pa 33,15)
Pomalu odstraňoval rytiny, které sám kdysi nadělal a vracel se k bohoslužbě a životu, jaký vedl jeho otec Ezechiáš; ale nikdy nedosáhl takového stupně zbožnosti jako jeho otec. Zejména se to ukázalo na výchově jeho dětí. Zakázané ovoce chutná líp, i když je hořké a trpké. Kolikrát se Izrael i se svými králi o tom přesvědčil, ale znovu a znovu po něm sahá a okouší je. Amon, syn Manassesův, který se stal nástupcem svého otce, brzy zapomněl na těžká utrpení, která stihla jeho otce, protože se stal nevěrným Hospodinu. Amon modly, které zboural jeho otec, zase znovu vzdělal, zase se k nim modlil a popouzel Hospodina k prchlivosti proti sobě i celému Izraeli. Jak mnoho záleží na výchově dětí! Dobrá výchova v rodině je velikým přínosem pro církev a pro celý národ. Rodiče by si měli uvědomit, že dobrou anebo špatnou výchovou dětí mohou jednou ovlivnit celý národ; takových příkladů v historii je bezpočet. Rodiče, jak zacházíte s dědictvím, které je vám dáno od Hospodina? „Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky…“ (Ž 127,3) V Izraeli měli dobrý zvyk, že děti pohlaví mužského odváděli do chrámu a zasvěcovali je Hospodinu. Zasvěcujete i vy své děti Hospodinu? Manasses zřejmě nikoliv, a proto to tak dopadlo s jeho synem Amonem. Bůh od nás nic víc nechce než to, co nám dal.
Vlastimil Pospíšil (SŽ 1968)
