Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůni té masti. Ježíš řekl: „Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu! Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“ (J 12,3 a 7-8)
V našem textu jsme zastihli Ježíše šest dní před Velikonocemi. Je na návštěvě u svých dobrých přátel Marty, Marie a Lazara. A jsou s ním také jeho učedníci. Nevíme, o čem spolu konkrétně hovořili. Ale vzhledem k tom, že je šest dní před Velikonocemi, dá se s velkou pravděpodobností předpokládat, že si připomínali události, které souvisely s vyjitím izraelského národa z Egypta, z otroctví.
A do těchto vážných rozhovorů vstupuje Marie. V rukou má libru drahého oleje z pravého nardu. Přistoupí k Ježíšovým nohám a pomaže je, a svými vlasy mu nohy otře (stolovníci spočívali za stolem tak, že měli nohy natažené směrem ven od stolu, a proto to Marie mohla udělat). Aniž by to tušila, vedena Duchem svatým a hlubokou láskou, pomazala Ježíše ke dni pohřbu. Využila tak příležitost, která se již nikdy nemohla opakovat. Její skutek je symbolem pokorné oddanosti a platonické lásky k Ježíšovi.
Z textu víme, že ne všichni učedníci s Marii souhlasili. Ale Ježíš se Marie zastal a její čin vysoce ocenil. Marie svým skutkem projevila nejen pokornou oddanost a hlubokou lásku agapé k Ježíšovi, ale musela také hluboko sáhnout do své peněženky. Cena použitého drahého oleje se odhaduje na hodnotu roční mzdy v dané době.
Marie je pro nás velkým vzorem křesťanského smýšlení a jednání. Jsme připravení jednat podobně?
Rola Žitný (Brno)
