Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. (Dt 6, 4-6)
Slyš Izraeli – to vede k uvědomění si této skutečnosti – Bůh je jeden. Příkaz k milování vychází od toho, kdo miluje. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. (1J 4,8) příkaz „Milovat budeš“ je ale velmi těžký pro toho, kdo funguje tak, že eviduje a snaží se dodržovat příkazy. Tento příkaz, který Pán Ježíš označil za největší, se pro člověka, který se snaží dodržovat Boží příkazy, může jevit jako těžké břemeno. Celým srdcem, celou svou duší, celou svou silou. Jak se toto vůbec dá plnit? Kterýkoliv člověk, který se nad tím slovem a nad sebou samým zamyslí, propadá. Toto je dobře proveditelné jen pro ty, kdo Boha poznali a znají, pro ty, co sami na sobě prožili Boží dobrotu a lásku. Z Boží milosti jsme mohli uvěřit v tohoto jednoho – jediného Boha. On se nám zjevil v Kristu Ježíši – v tom, který vyšel k nám, jednal přesně tak jak to viděl u Otce, zjevoval nám Boha, odpouštěl hříchy, nakonec vzal hříchy všech přestupníků na sebe a zemřel za ně. Můžeme se na něj ve víře dívat, vidět Boží lásku. To nás motivuje k lásce k Bohu – celým srdcem, celou duší i silou a k poslušností v tomto i v dalších Božích příkazech.
„My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.“ (1J 4,19)
Jan Němec (Cvikov)