Jóšijášovi bylo osm let, když začal kralovat, a kraloval v Jeruzalémě jedenatřicet let. Činil to, co je správné v Hospodinových očích, chodil po cestách svého otce Davida a neuchyloval se napravo ani nalevo. V osmém roce svého kralování, ještě jako mladík, se začal dotazovat na slovo Boha svého otce Davida a ve dvanáctém roce začal očišťovat Judu a Jeruzalém od posvátných návrší, posvátných kůlů a tesaných i litých model. (2Pa 34,1-3)
V Judském království zmítaném nepokoji tragicky umírá král. Proti Amónovi povstali jeho vlastní lidé a přímo v paláci ho připravili o život. Spiknutí je odhaleno a na trůn je dosazen Amónův mladičký syn, teprve osmiletý Jóšijáš. Můžeme si představit, jak se na něj upírají oči judského lidu. Někteří možná s posměchem – co ten chlapec dokáže? Jiní možná s nadějí, že teď to v zemi bude jiné než za předchozích králů. Když v historii přebírali královští synové vládu po svých otcích, očekávalo se, že budou pokračovat v jejich díle. Udrží mír, uzavřou výhodný sňatek, budou se moudře pohybovat na území politických i územních tahů. Jaký odkaz měl nést Jóšijáš?
Když se podíváme do předchozích kapitol a doplníme je 21. kapitolou 2. Královské, přiblíží nám to události v královské rodině, které devastujícím způsobem ovlivnily celý judský národ. Jóšijášův děd, král Menaše „svým jednáním Hospodina nadmíru urážel a provokoval“ (2Pa 33,6). Vláda jeho syna Amóna je v Bibli označována jako „krátká a bezbožná“ a „jeho jednání bylo Hospodinovi trnem v oku stejně jako činy jeho otce Menašeho.“
Mladičký Jóšijáš však „za všech okolností jednal v souladu s Hospodinovou vůlí“. Pro nás pracovníky s dětmi je Jóšijáš obrovským povzbuzením, že má smysl věnovat se dětem. To znamená vyučovat je, seznamovat je s Božím Slovem, modlit se za ně a ukazovat, kým Bůh je. Jóšijáš nenásledoval špatný příklad svého otce a dědy, ale vrátil se k odkazu krále Davida. Mezi vládou Davida a Jóšijáše uplynulo zhruba 330 let, a přesto je Davidův odkaz tak silný, že ovlivnila život a vládu nastupujícího krále a následně život lidí v celém Judsku.
Nepodceňujme proto děti, které jsou nám svěřeny, v Božích očích mají zvláštní postavení a může si je používat neskutečným způsobem. Buďme pro děti, kterým se věnujeme, tím „králem Davidem“, který jim svým vztahem k Bohu bude příkladem hodným následování. Pokud jako my pocházíš z rodiny, kde tě o Pánu Bohu nevyučovali, někdy ti možná i bránili a tvoji víru podceňovali a zesměšňovali, neodvolávej se na své „dědy Menaše a otce Amóny“. Bůh si tě k sobě přivedl tak jako Jóšijáše. Také tvůj život, stejně jako Jóšijášův, může být charakterizován „horlivostí, upřímností a opravdovostí pro Hospodina“ (2K 23,25).
Martina Čermáková (Příbor)
