Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu. (Žd 11,5)
Víra držela Enocha při Bohu, víra mu dodávala síly a vytrvalosti, aby s Ním stále chodil. Víra jej také udržovala na výšinách Bohu posvěceného života a přenášela přes všecka utrpení a překážky, které mu nepřátelé stavěli v cestu. A ta víra jej také přenesla nad údolím hrobového stínu, aby neviděl smrti. Slovo „není nalezen“ upozorňuje, že byl hledán. Jak to bylo všem, kteří jej znali, nápadné, že tak nejednou zmizel! Ano, tak to bude jednou divné při vtržení věřících do nebe těm, kteří nepřipraveni zde zůstanou. Enoch jest tedy předobrazem věřících dnešní doby, kteří očekávají vržení do oblak vstříc Pánu (1Te 4,17). Že nebudou ve svém očekávání zklamaní, to potvrzuje přenesení Enocha za živa do nebe. Bůh přenese všecky ty, kteří v Něho věří a stále s Ním chodí, jako orlice, na křídlech své milosti, z nebezpečí tohoto světa do věčné skrýše nebeské. Ale musí míti také svědectví, že se líbili Bohu.
Jan Jersák (SŽ 1949)
