Hledejte dobro a ne zlo, abyste byli živi, a Hospodin, Bůh zástupů, s vámi bude tak, jak jste řekli. Nenáviďte zlo a milujte dobro, ustanovte v bráně právo! Snad se Hospodin, Bůh zástupů, nad ostatkem Josefa slituje. (Am 5,14-15)
Pátá kapitola začíná nářkem: „Slyšte toto slovo, které pronáším nad vámi, tento žalozpěv, dome izraelský: ´Padla a již nevstane, panna izraelská, opuštěná leží na své zemi, není, kdo by ji pozdvihl´“ (v. 1-2). Ámosovo truchlivé volání ukazuje vážnost situace a staví nám před oči kontrast mezi pravým a falešným uctíváním. Izraelský lid možná vykonával předepsané náboženské obřady, ale jeho srdce bylo od Boha daleko. Bůh však nechce a dokonce nenávidí prázdné rituály, které nejsou doprovázeny spravedlností a právem.
Navzdory vnější religiozitě se Izrael ocitl na pokraji zkázy. Záchranou je pokání a návrat k pravému uctívání: „Neboť toto praví Hospodin domu izraelskému: Hledejte mě a budete žít. Nevyhledávejte Bét-el, nechoďte do Gilgálu, neputujte do Beer-šeby… Hledejte Hospodina a budete žít.“ (v. 4-6). Život a spásu nenajdeme v náboženských obřadech ani na posvátných místech, ale jedině ve skutečném vztahu s Bohem. Hledejme samotného Hospodina, usilujme o osobní setkání s ním, které proměňuje. Pravé uctívání se musí projevovat tom, jak žijeme a jak se chováme k druhým.
Vystihuje to jeden z nejznámějších Ámosových výroků: „Ať se valí právo jako voda a spravedlnost jako stále proudící potok" (v. 24). Jinými slovy, naše víra má být vidět v našem jednání a tím způsobem přesahovat do společenských struktur. Zkoumejme svá srdce a životy, překročme náboženskou formálnost a upřímně hledejme Hospodina. Žijme tak, aby spravedlnost a právo proudilo našimi životy jako neutuchající proud.
Jarek Pleva (Děčín)
