Takové Velikonoce se v Izraeli neslavily ode dnů proroka Samuela. Žádný z izraelských králů neslavil takové Velikonoce, jaké slavil Jóšijáš, kněží, lévité a všichni Judejci a Izraelci, kteří tam byli, a obyvatelé Jeruzaléma. (2Pa 35,18; ČSP)
Velikonoce jsou nejdůležitějším svátkem v Izraeli (Ex 12,13). Oslavy tohoto svátku by proto měly odpovídat jeho významu. Ne vždy tomu tak ale bylo. Předchůdci krále Jóšijáše v zemi vystavěli oltáře falešným bohům, umístili na ně modly a tím svedli izraelský lid z cesty za Hospodinem. V chrámu chybělo vybavení a slavení svátků bylo přerušeno, protože lidé o Boží věci neměli zájem a věnovali se modloslužbě.
S příchodem krále Jóšijáše začala v Izraeli duchovní obnova. Jóšijáš od svého mládí chodil s Hospodinem a když se stal králem, započal do té doby nevídané reformy. Naprosto zničil všechno spojené s modlářstvím, spálil to a rozdrtil na prach. Při obnově chrámu byla nalezena kniha Zákona, podle které začalo opravdové uctívání Hospodina. Vrcholem tohoto uctívání se stalo slavení hodu beránka. Jóšijáš vše pečlivě zorganizoval, povzbudil kněze a levity, aby konali svou službu, posvětili se a byli připraveni Velikonoce slavit. Král, knížata a kněží darovali lidu velké množství zvířat určených jako oběti Hospodinu. Nastaly veliké oslavy, nadšené slavení hodu beránka.
Naposledy se takto Velikonoce slavily před více než 400 lety, ještě před érou všech izraelských a judských králů. Možná nebyly největší ani nejhonosnější, ale Hospodinu byly nejpříjemnější kvůli kvalitě uctívání. Uctívání, které Izraeli navrátil král Jóšijáš, který byl mužem Knihy a žil podle Hospodinova zákona. Byl mu věrný po celý život a je o něm napsáno: „Před ním nebyl takový král, který by se obrátil k Hospodinu celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou zcela podle Mojžíšova zákona, a ani po něm nepovstal jemu podobný.“ (2Kr 23,25; ČSP)
V naší zemi a v našich sborech jistě chceme zažívat nadšené uctívání Hospodina, jaké bylo tenkrát v Izraeli. Proto se modleme, aby pastýři sborů, starší a kazatelé byli jako král Jóšijáš.
Petr Bělunek (Příbor)