Jehú řekl svému kapitánovi Bidkarovi: „Vezmi ho a hoď na díl pole Nábota Jizreelského. Vzpomeň, jak jsme spolu jezdili ve spřežení za jeho otcem Achabem a Hospodin nad ním vynesl tento výnos: Jistě jsem včera spatřil prolitou krev Nábota a prolitou krev jeho synů, je Hospodinův výrok, a odplatím ti na tomto poli, je Hospodinův výrok. Nyní ho vezmi a hoď na to pole podle Hospodinova slova.“ (2Kr 9, 25–26)
Když v Písmu čteme o Hospodinových výrocích, hned nás napadne kladné, pozitivní proroctví. Dnešní text mluví o docela jiném případě. Izraelský král Achab a jeho manželka, královna Jezábel, si díky svému zlému chování v Hospodinových očích vysloužili proroctví, které bychom bezpochyby mohli definovat jako prokletí. Je to těžká a závažná věc, ale ani takové věci nám Bůh ve svém slově nezatajuje. Jehú, který byl bezprostředně před popsanou událostí pomazán za krále nad Izraelem namísto Achabova syna Jórama, se stává nástrojem Boží pomsty nad celým Achabovým domem, včetně jeho manželky, královny Jezábel. Když potom v dalších verších čteme, jak Jehú horlil pro Hospodina, očekávali bychom, že se sám poučí ze zlého příkladu svých předchůdců, ale čteme že se nepřidržel cele Hospodina ani on.
Naplňuje se tak ještě dřívější proroctví řečené skrze proroka Samuela, když ustanovoval prvního izraelského krále Saula: „Jestliže se budete bát Hospodina a budete mu sloužit, budete ho poslouchat a nebudete se vzpírat Hospodinovým příkazům, jestliže budete vy i král, který nad vámi kraluje, následovat Hospodina, svého Boha, bude dobře. Jestliže však nebudete poslouchat Hospodina a budete vzpurní vůči Hospodinovým příkazům, bude Hospodinova ruka proti vám a proti vašim otcům. (1S 12, 14 – 15) Kéž nás Duch Boží vede k správnému porozumění tohoto textu tak, abychom pochopili že „Všecko, co bylo kdysi napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom skrze trpělivost a povzbuzení z Písem měli naději.“ (Ř 15, 4)
Jaroslav Hrůza (Žatec)
