Dal tedy Hospodin Izraelovi všecku tu zemi, kterouž s přísahou zaslíbil dáti otcům jejich, aby opanovali ji dědičně a bydleli v ní. (Joz 21,43)
Když i Levíté dostali svá místa k bydlení, je možno říci, že zaslíbená země je spravedlivě rozdělena. Izraelští ji mají cele ve svém vlastnictví. Je zde slavné naplnění Božích slibů a navrácení Izraele do země otců. Nejen zemi dal jim Bůh, tak jak zaslíbil, ale způsobil to, aby pokojně bydleli a bez překážek pracovali na zemi v dědictví jim danou: „Dal také Hospodin jim odpočinutí ze všech stran podle všeho, jakž byl s přísahou zaslíbil otcům jejich.“ Nyní bude záležet na tom, jak dalece využijí této milostivé Boží péče. „Nepominulo ani jedno slovo z všelikého slova dobrého, kteréž mluvil Hospodin k domu Izraelskému, ale všecko se tak stalo.“ Pán Bůh plní svá zaslíbení, o čemž dává svědectví Písmo svaté, nejen pro dobu minulou, ale i přítomnou a budoucí. Všechny Boží sliby jsou slavně naplněny a plní se v Pánu Ježíši Kristu na cestě k plnému spasení pro věřící lid. Spasení je hotovo (1Pt 1,5), jenom je třeba si je vírou přivlastňovat a poslušně setrvat v tomto milostném dědictvím (Ř 8,11). Pán Bůh všecko naplnil, jakž zaslíbil Izraelovi, a stejně tak všecko slavně naplní v Pánu Ježíši Kristu ve svém čase. „Načež bych tedy očekával Pane? Očekávání mé jest na Tebe.“ (Ž 39,8)
Jan Veselovský (SŽ 1966)
