Přesně takového velekněze jsme potřebovali! Je svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad sama nebesa. Nemusí jako tamti velekněží denně obětovat nejprve za své vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe. (Žd 7,26-27)
Milí bratři a sestry v Kristu, dnes se zaměříme na sedmou kapitolu knihy Židům, která nám přináší hluboké a inspirující poznání o Melchisedechově kněžství a jeho paralelách s kněžstvím našeho Pána Ježíše Krista.
Melchisedech je v Písmu vylíčen jako tajemná postava, která předchází a je předobrazem Ježíše Krista. Jeho jméno znamená „Král spravedlnosti“ a „Král pokoje“. Melchisedechovo kněžství je věčné a bez rodokmenu – to ukazuje na jeho nadčasovou a univerzální povahu. V této kapitole nám autor listu Židům ukazuje, že Ježíš je podobný Melchisedechovi, ale zároveň ho převyšuje (Židům 7,10-11).
Ježíšovo kněžství není omezeno rodokmenem, ale je založeno na moci nezničitelného života. Je věčné a dokonalé. Jeho oběť na kříži byla jednorázová a plně dostačující pro odpuštění našich hříchů. Na rozdíl od levitských kněží, kteří museli neustále přinášet oběti za své vlastní hříchy i za hříchy lidu, Ježíš přinesl sám sebe jako dokonalou oběť jednou provždy.
Písmo říká, že Ježíšovo kněžství přináší také změny v zákonech: „Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Necizolož.‘ Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci.“ (Mt 5,27-28)
Ať nás tato pravda povzbuzuje a posiluje v našem každodenním životě. Mějme důvěru v Ježíše Krista, našeho věčného velekněze, a čerpejme z jeho nekonečné milosti a lásky. Ať nás doprovází Boží požehnání v našem každodenním životě. Amen.
Bie Laitha Fathlaw (sbor Čjinů)
