Ti pak dva muži sšedše s hory, navrátili se a přeplavili se přes Jordán; i přišli k Jozue, Synu Nun, a vypravovali jemu všecko, co se s nimi dálo. (Joz 2,23)
Návrat zvědů byl napjatě očekáván, neboť podle jejich zpráv měl býti vypracován plán jak zmocniti se města. Vše, co zvědové viděli a slyšeli pověděli Jozue.
Pro čtenáře Písma sv. je zvlášť důležité, jak předivným způsobem je chránil a vyvedl z Jericha. Nástrojem byla nevěstka Raab, jak jsme četli včera z Písma sv. Zvlášť důležitá jsou slova jejího svědectví o moci Boha Hospodina, co vše učinil s národem Izraelským. Ve v. 10. čteme: „Slyšeli jsme zajisté….“ ne jen ona sama, ale všickni obyvatelé Jericha. Proto ten strach před Izraelem.
Když Jozuovi pověděli své zprávy, dodávají (v. 24): „A řekli k Jozue: Dalť jest Hospodin v ruce naše všecku zemi, neboť se zděsili tváři naší.“ - Bůh má tu moc upotřebiti pro záchranu Svého díla i takového člověka, kterého svět neuznává, i pohrdá jím! Bůh se dívá k srdci člověka!
Vzpomeňme na: pasáčka Davida (1S 17,45-50), celníka Léviho (L 5,27), tvrdého farizea Saule (Sk 9,15) atd.
Veliká je to milost, že i nás povolal v Kristu Ježíši, abychom v novotě života chodili a byli živými svědky!
Jan Řičař (SŽ 1966)
