Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích. (1K 4,1)
Přijetím Pána Ježíše jako Spasitele se mnohé v tvém životě změnilo. Odvrátil ses od hříšného způsobu života a obrátil se k Bohu. Nebeský Otec požehnal v tvém občanském i vnitřním životě a postavil tě do křesťanské rodiny do sboru. Kolik je to změn, o nichž jsi před tím ani netušil. Na dobré si člověk zvyká rychle. A také snadno zapomíná, co Bůh pro něj učinil. Zkušenost nás učí, že sobectví přežívá i za hranice obrácení, jenom formy se mění. Přečtený oddíl Písma popisuje stav takových lidí ve verši 8: „Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete.” Nestačí, aby Pán Ježíš byl jen Spasitelem! Musí se stát i Pánem tvého života. Nestačí odvrácení od hříchu a obrácení k Bohu. Musíš být znovuzrozeným a Duchem svatým vedeným Božím dítětem. V podstatě se jedná o smrt starého člověka, jehož základním rysem je pýcha, potřeba uznání, majetnický přístup ke všemu, čeho se dotýká. Jsme vždy potěšeni krásou znovuzrozeného života. Každý, kdo prožil hluboké pokání, spojené i s vyznáním hříchů, byl pokřtěn v Krista (Ga 3,27) a přijal dar Ducha svatého jako zmocnění ke svědectví, službě a práci. Proto je mu vlastní správný přístup k Pánu, bratřím i sestrám, i k majetku.
Kristoslav Smilek (SŽ 1984)
