Neboj se toho, co máš vytrpět. Hle, ďábel má některé z vás uvrhnout do vězení, abyste prošli zkouškou, a budete mít soužení po deset dní. Buď věrný až na smrt, a dám ti vítězný věnec života. (Zj 2, 10)
Smyrna bylo krásné přístavní město severně od Efezu. Za zakladatele místního křesťanského sboru je pokládán apoštol Pavel. Ovšem ve Smyrně byla velká a vlivná židovská obec. Židé viděli v křesťanech odpadlíky a podle toho s nimi jednali. Bystrý právník Tertullian, obhájce pronásledovaných křesťanů, označuje židovské synagogy za „fontes persecutionum“ – to je prameny, z nichž vyvěrá pronásledování. Šlo patrně o urážky a zesměšňování křesťanů na veřejnosti, ale též o žalování na křesťany a podíl na jejich perzekuci. V době, kdy Jan psal z Božího pověření tyto listy sborům, stál v čele křesťanského sboru ve Smyrně žák apoštola Jana Polykarp. Četl jsem vyprávění o mučednictví Polykarpově z roku 155 n. l. V době pronásledování byl prý dovlečen k soudu i tento již stařičký biskup ze Smyrny. Římský úředník mu poručil, aby se zřekl Krista a dotvrdil to Jeho prokletím. Polykarp odpověděl prostě: „Osmdesát šest let Mu sloužím a nikdy mi neublížil, jak bych se mohl rouhat svému Králi, který mě zachránil?“ Vyprávění dále uvádí, že když byl Polykarp odsouzen k smrti upálením, davy hned snášely z dílen a lázní dříví a klestí, a to zvláště Židé. Však jsou zde nazváni „spolkem satanovým.“ Ano, Pán svůj lid připravuje na těžké zkoušky a na soužení.
Ano, i to je někdy součást cesty pro křesťana nebo pro celý sbor. Křesťan má být připraven i na těžké dny. Ale věřící lidé se nemusí bát. Bůh své věrné nikdy neopustí. „Buď věrný až na smrt, a dám ti vítězný věnec života.“
Jan Pospíšil (Vikýřovice)
