A aj, země třesení stalo se veliké. Nebo anděl Páně sstoupiv s nebe a přistoupiv, odvalil kámen ode dveří, a posadil se na něm. (Mt 28,2)
Ženy byly při tom, když Ježíše křižovali, i když ho kladli do hrobu. Teď šly, aby pohleděly na hrob — a to mělo být smutným dotvrzením Ježíšova konce. Tehdy nastalo zemětřesení a sestoupil anděl Páně. „A pro strach jeho zděsili se strážní a učiněni jsou jako mrtví. Ale ženám řekl: „Nebojte se vy... vstalť jest, jakž předpověděl...“ Potom se ženy setkaly se vzkříšeným Ježíšem.
Obsahem obou těchto setkání byly tři příkazy, které zůstávají závazné i pro nás. První je příkaz k víře. Nikdo neočekával, že by velikonoční události skončily takto. Ježíš byl ukřižován a položen do hrobu - a to je přece konec. Anděl však připomíná, že Ježíš své vzkříšení předpověděl. Splnění jeho slov dosvědčuje prázdný hrob: „Pojďte, vizte místo, kdež ležel Pán!“ Ano, věřte! Nemožné a nečekané stalo se pravdou. Ježíš žije - i my s ním živi budeme! To je důvod k radosti. „Nebojte se!“ řekl jim anděl. Pán Ježíš je pozdravil: „Zdrávy buďte!“ To slovo však znamená také: radujte se, buďte veselé, dobré mysli! To je druhý příkaz. Proč se bát a být smuten, když Pán je živý a přítomný na věky věků - až do skonání světa. Třetí příkaz zněl a zní: „Jděte, povězte bratřím ...“ Hle, kolem nás je mnoho těch, kteří jsou bez víry. Pověz jim, že Ježíš vstal také i pro ně, aby byl i jejich Spasitelem a Pánem!
Stanislav Švec (SŽ 1982)
