A již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já přicházím k tobě. Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno, jako jsme jedno my. (J 17,11 ČSP)
Je krátce před Velikonocemi a Pán Ježíš se modlí za své učedníky a za všechny své následovníky. On sám brzy zemře na kříži za hříchy svého lidu, bude vzkříšen a odejde ke svému Otci. Jeho učedníci zůstanou v tomto světě, aby všem ztraceným nesli dobrou zprávu evangelia, aby byl Bůh zjevován lidem kolem nás skrze církev, tedy skrze Boží lid, skrze tebe i mne.
Podívej se, za co se Ježíš modlí: „Otče svatý, zachovej je ve svém jménu…“, tedy zachovej je v tobě, zachovej je ve společenství s tebou. Proč? „…aby byli jedno, jako jsme jedno my.“ Jednota Božího lidu je odrazem jednoty mezi Otcem a Synem, je zjevením Boha, je zjevením Boží slávy. Naše jednota s Bohem, kterou máme díky Kristu, jeho smírčí oběti a jeho milosti, je nesmírným bohatstvím. Bůh nás doslova duchovně znovu stvořil (Ef 2,9) do úzkého společenství s ním, do hluboké jednoty, přesně tak, jak to zamýšlel, jak tomu bylo na počátku. Jeho vůlí je, abychom se v něm radovali jdouce po jeho cestě a byli tak zářivým světlem v tomto potemnělém, zoufalém a ztraceném světě. Abychom byli jako vycházející slunce pro svět, který tak naléhavě potřebuje Krista.
Podívej se, za koho se Ježíš modlí: „které jsi mi dal.“ Tebe i mne Bůh Otec ze své lásky k nám vybral před stvořením světa (Ef 1,4) a daroval nás svému Synu (J 6,37). Patříš Kristu! On je tvým Spasitelem i Pánem.
Ježíš se modlí za zachování všech svých následovníků, modlí se za tebe i za mne a jeho modlitba už je vyslyšena! Podívej, co apoštol Pavel píše Filipským: „Jsem si jist právě tím, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Krista Ježíše.“ (Fp 1,6; ČSP)
Aleš Novotný (Praha 3)
