Izraelští muži pak Gedeónovi řekli: Vládni nad námi ty i tvůj syn a také tvůj vnuk, protože jsi nás zachránil z ruky Midjánců. Ale Gedeón jim odpověděl: Nebudu nad vámi vládnout já, ani můj syn nad vámi nebude vládnout. Nad vámi bude vládnout Hospodin. (Sd 8,22-23; ČSP)
Hospodin daroval Izraeli vítězství nad Midjánci, ovšem izraelští muži to neviděli tak jasně a dobře. Viděli pouze člověka Gedeóna, který je vedl v bitvě. Chtěli z něj udělat krále a nemůžeme se jim divit, protože se jim do vůdčí pozice jevil jako ten nejvhodnější. Jenže si neuvědomili, že krále si nemají vybírat oni, ale vybere jim ho Bůh. Právě to jim Gedeón moudře připomíná, když říká: „Nebudu nad vámi vládnout já, ani můj syn nad vámi nebude vládnout. Nad vámi bude vládnout Hospodin.“ (Sd 8,23; ČSP)
Často se chováme stejně jako židovský národ. Jsme horliví následovat různé vůdce států nebo církví, ale zapomínáme, že naším nejvyšším panovníkem je Bůh. On nakonec ve všem rozhodne bez ohledu na to, jak plánujeme život. Bůh má vždy rozhodující slovo a my bychom měli být pokorní a přijímat jeho vedení. Měli bychom se řídit příkladem Gedeóna, který pokorně odmítl nádhernou nabídku, protože věděl, že by to nebylo správné.
„Nad vámi bude vládnout Hospodin.“ Stejně jako nad izraelským národem, i nad námi by měl panovat pouze Bůh. Kdo kraluje nad naším životem? Nedáváme před Hospodinovou mocí někdy větší prostor ostatním?
Otakar Bulík (Cheb 1)
