Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho. Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho? (Ž 106,1-2)
Kdo byl vytažen z „cisterny hlučící, i z bláta bahnivého“, a postaven na skále, jíž jest Ježíš Kristus, ten s žalmistou zpívá „píseň novou, chválu Bohu našemu“ (Ž 40,3-4). Za Davida byli někteří zvlášť ustanoveni k tomu, aby ve stánku před truhlou Boží vzdávali chválu Hospodinu za jeho věčné milosrdenství. Vzdávat, zvěstovat, vypravovat chválu, tj. mocné činy Boží.
Vpravdě jen ten, kdo poznal Boha, jeho velikou lásku dokázanou v oběti Ježíše Krista na kříži za nás, dovede a má chváliti a vyvyšovati jeho svaté jméno chvalozpěvy, modlitbou, svědectvím a následováním Ježíše Krista. Ap. Pavel nám svědčí o Abrahamovi, že vzdával chválu Bohu tím, že nepochyboval o Božích zaslíbeních, ale věřil, že cožkoli mu Bůh zaslíbil, že jest mocen i učiniti (Ř 4,20). Nejvíce znesvěcujeme jméno Boží svou nedůvěrou a neposlušností. Když se někteří ptali Pána Ježíše, co mají činit, aby dělali dílo Boží, tu jim
odpověděl: „Toto jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.“ (J 6,28) Předně opravdovou vírou, důvěrou můžeme oslavovat Pána. „Bez víry pak jest nemožné líbiti se Bohu.“ (Žd 11,6) Jak vzdáváme chválu svému Spasiteli?
Rudolf Petr (SŽ 1968)
