Ezdráš zasvětil svůj život tomu, aby zkoumal a plnil Hospodinův Zákon a aby učil jeho ustanovení a řády v Izraeli. (Ezd 7,10; B21)
Nestačí jen chodit do kostela, je potřeba také naslouchat Božímu Slovu a plnit ho. Nestačí se jen nazývat křesťanem, je potřeba být opravdovým Božím dítětem. Nestačí pouze věřit v Boha, je potřeba svou víru projevovat skutky. A pokud se budeme držet Ezdrášova příběhu, tak nestačí jen postavit chrám, je nutné, aby byl naplněn Bohem a jeho slávou, aby v něm byly konány modlitby a vyučováno Písmo Svaté.
Apoštol Pavel v prvním dopise Korintským píše, že naše tělo je chrám Ducha svatého (1K 6,19-20). Podle toho by měly vypadat naše skutky. Věříme-li v Boha a jsme-li Božími dětmi, měli bychom podle toho také jednat, neboť jak píše apoštol Jakub, víra bez skutků je mrtvá (Jk 2,20). Vezměme si příklad z Ezdráše. V biblickém textu jsme četli, že Ezdráš zasvětil, neboli věnoval svůj život Bohu a jeho Zákonu. Hospodin a jeho Zákon se pro něj stal naprostou prioritou. Všimněme si, že zkoumal Boží Zákon ze dvou důvodů: aby ho plnil sám a aby Božímu Zákonu vyučoval Izrael. Ezdráš nemyslel sobecky jen na sebe a na svoje osobní poznání, ale záleželo mu na tom, aby Boží cesty poznal také izraelský lid.
Ježíš od nás požaduje, abychom ho poznávali a svědčili o něm celému světu. Pokud člověk poznal Ježíše Krista, nemůže svoji víru držet sám pro sebe, ale naopak by se o ni měl dělit s dalšími lidmi, aby bylo zachráněno co nejvíce lidí. Křesťanství není soukromý klub nábožných lidí, ale je to víra, která je dostupná absolutně každému člověku bez ohledu na to, jestli je sebevíc hříšný.
Daniil Shults (Agapé Plzeň)