Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novolunní nebo sobotám. (Kol 2,16; ČEP)
Nikdo vás nemá práva odsuzovat za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům. To vše je stín, skutečnost je Kristus. Proč si necháváte předpisovat, jako byste byli stále v moci světa? Jsou to lidské předpisy o věcech, které se použitím ničí. Vydávají se za zvláštní projev zbožnosti, ale nic neznamenají... kdo na takové věci spoléhá, nedrží se hlavy, Krista. Nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté (14). Takového bratra, slabšího ve víře, přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech (1). Všichni jste služebníci jednoho Pána, žijete z jeho síly a moci. Kdo jsi ty, že chceš soudit cizího služebníka? Víte, že máte soucítit s bližním, ne je považovat za své služebníky. Držte se Krista. Ale Kristus má na vás zcela jiný nárok. Život podle jeho principů lásky a oběti je víc než dodržení jakýchkoli ustanovení, která se týkají věci denní spotřeby. Jen si promyslete Ježíšovo kázání na hoře! Žádá od svých následovníků hojnější spravedlnost, než je spravedlnost zákoníků. A tu nejde o víc „skutků“, ale o kvalitativní proměnu! Neodplácejte, nasyťte a napojte i svého nepřítele, je-li to třeba. Jak často úzkostlivé dodržování všelijakých předpisů, ustanovení a nepsaných pravidel společenství je pokusem vyhnout se pravému nároku Mistra, nároku nekompromisního přikázání lásky, nového života z víry. Nesuďte!
Bohuslav Procházka (SŽ 1985)
