Hle, dostal jsem úkol žehnat. On dal požehnání a já to nezvrátím. Nehledí na kouzla proti Jákobovi, nedbá těch, kdo přejí bídu Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním, hlaholí to v něm královským holdem. (Nu 23, 20–21)
Bileámovo požehnání Izraeli nám pomáhá přemýšlet o tom, co Bůh dělá mimo naše společenství. Bileám není z Izraele a nepřipojuje se k Izraeli. Přesto je Bileám outsiderem, který spolupracuje s Božím duchem, aby přinesl Božímu lidu požehnání. Je povzbudivé vidět Boha působit mimo rámec toho, jak obvykle očekáváme, že bude působit. V naší době Bůh působí, aby se zjevil lidem mimo naše společenství. I v tomto příběhu se Bileám nadále radí s Bohem, když si ho nyní uvědomuje i jako cizinec. Tím samozřejmě nechceme naznačit, že mimo Krista je možné dosáhnout spasení. Spíše to klade otázku naší otevřenosti učit se a spolupracovat s lidmi mimo naše společenství, kteří mají vhled do Božího srdce.
Další lekce, kterou tento příběh přináší, je, že Bůh je spolehlivý a důvěryhodný. Základem požehnání pro Izrael je Boží zaslíbení dané jeho lidu. Bileám si uvědomuje, že je to zaslíbení, které Bůh hodlá splnit. Je fascinující, že Izraelci v tomto příběhu nic nedělají. Nepracují pro získání požehnání ani nedělají nic pro to, aby ho dosáhli. Místo toho Boží požehnání pro jeho lid vyjadřuje někdo zvenčí, aniž by o tom věděli nebo se na tom podíleli. To nám umožňuje vidět, jak Bůh jedná, aby požehnal svému lidu prostřednictvím interakce s lidmi mimo společenství. I když okolní národy postupují proti nim, Bůh neustále jedná. Boží požehnání je aktivní a ukazuje, že Bůh stále působí v životě svého lidu.
Není úžasné, že Bůh jedná v náš prospěch, i když si to neuvědomujeme?
Rowena a Granville Casiño (Praha 3 – Mezinárodní sbor)
