Domnívám se, že vzhledem k tomu, co má přijít, je pro člověka nejlepší zůstat, tak jak je. (1K 726; ČEP)
Apoštol Pavel opět reaguje na dotazy a problémy věřících v korintském sboru. Podtrhuje, že v této věci může dát jen dobře míněnou radu, nikoli příkaz Páně. V Korintu vznikaly různé situace: byla tam například děvčata na vdávání, některá patrně věřící, jiná v rodinách smíšených. Co jim poradit v otázce založení manželství? Mají zůstat nevdané? Snad část sboru čekala od apoštola v této věci rozhodné „ano“! Apoštol Pavel postřehl, že jeho rada je velmi důležitá, a proto chce věřícím předložit skutečně duchovní pohled na věc. Neříká o pannách, že jejich stav je dobrý sám o sobě, ani ideální z náboženského hlediska. Jeho pohled je eschatologický - prostě vidí dál a hlouběji. Touží po záchraně lidských duší pro Krista. K němu chce usměrnit pohled mladých dívek i jejich rodičů. Kristus nechť je středem života všech věřících! - I ženatí musí nyní vypěstovat sami k sobě nový vnitřní vztah: „ ... aby ti, kteří mají ženy, byli, jako by jich neměli ...“. Apoštol vyjadřuje touhu, aby žádná péče o věci tohoto světa nezastínila nikomu Spasitele a jeho pokračující dílo záchrany. Mladé dívky si musí uvědomit, že manželství nepřináší člověku jen vysněné štěstí, ale i řadu starostí a povinností. Doba je vážná a čas krátký. Proto odhodlání k manželství a volba partnera musí být velice zodpovědná a před Pánem ujasněná. Rozhodující je, abychom se především starali o „věci Páně“ a o to, abychom se líbili jemu.
Jan Pospíšil (SŽ 1986)
