Logo BJB v ČR

Odpovědnost těch, kteří mají poznání Božího slova

Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí.“ Farizeové, kteří tam byli, to slyšeli a řekli mu: „Jsme snad i my slepí?“ Ježíš jim odpověděl: „Kdybyste byli slepí, hřích byste neměli. Vy však říkáte: Vidíme. A tak zůstáváte v hříchu.“ (J 9,39–41)

Jsou to nesmírně silná slova, která adresuje Pán Ježíš farizeům - lidem, kteří se domnívali, že pouhá znalost Mojžíšova zákona a dodržování přikázání z nich činí dobré lidi. Říkali o sobě, že vidí, ale realita v Božích očích byla poněkud odlišná. Farizeové sice částečně počítali s Božím působením ve svém životě, nakonec je ale v našem příběhu zastíní slepec, kterému Ježíš vrátil zrak. Na konci se totiž dozvídáme, že to není on, kdo je slepý. Když se Ježíše zeptal, kdo je Syn člověka, aby v něho uvěřil, Ježíš mu odpovídá: „Už jsi ho viděl.“ Je pravda, že se už setkali, ale tehdy tento muž ještě neviděl. Ne očima. Viděl však srdcem a poznal, že Ježíš je Mesiáš.

Problémem farizeů bylo, že měli určitý morální kredit, na který byli náležitě hrdí. Měli pečlivě vybudovaný myšlenkový systém, kterého se nedokázali vzdát. Ten, kdo nevidí nic, je připraven nechat si Ježíšem vrátit zrak a podívat se na věci tak, jak je vidí on. Naproti tomu ten, kdo vidí mnoho věcí, kdo má dojem, že jim rozumí a chápe souvislosti, kdo má svůj ustálený světonázor a ví, jak to chodí a jak to ten druhý myslel, takový člověk si často nedá říct ani od Boha. Je schopen upřednostnit vlastní představu před světlem pravdy, kterou přináší Kristus. Nakonec se v této představě zhlédne natolik, že už ji nedokáže odlišit od skutečnosti. Tehdy se stává opravdu slepým – a za tuto slepotu si může sám.

Ve známém spirituálu se zpívá: „Ani otec, ani matka, ale jsem to já. Ani kněz můj, ani vládce, ale jsem to já...“ Je to tak. Pokud jsem přijal do svého života v Kristu vtělené Boží slovo, pak jsem to pouze já, kdo je před Bohem osobně zodpovědný. Za to, jak žiju, i za to, jak hlásám či nehlásám poznané evangelium druhým. Mějme to neustále na zřeteli.

Jaromír Kašpar (Pustá Rybná)