Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem. (1J 3, 18)
Text, který čteme v dnešním oddíle je velmi tvrdý. Verše 14 a 15 říkají, že kdo nemiluje svého bratra – zůstává ve smrti a kdo nenávidí svého bratra, je vrah. Konec obou, je stejný – žádný z nich nemá podíl na věčném životě.
Dále v našem textu máme jasně napsáno, že jsme povinni položit život za své bratry, protože On – Ježíš, položil život za nás. Je naše láska ke všem bratřím taková, že bychom za ně zemřeli? Nebo za někoho možná jo a za někoho ne? Přebývá v nás skutečná Boží láska, pokud si vybíráme? Myslím, že odpovědi na tyto otázky v konfrontaci s naším srdcem bychom měli konzultovat s Duchem svatým každý sám.
Klíčovým veršem dnešního zamyšlení je verš 18., kde se píše: „Dítky, nemilujte pouhým slovem, ale opravdovým činem.“ Někdy můžeme být v mysli přesvědčení, že s tím nemáme problém, ale ve zkouškách se projeví, co se v našem srdci skutečně skrývá. Jsme ochotni skutečně pomoci svému bratrovi nebo sestře, když jsou v nouzi? Asi s tím nemáme problém u někoho, koho máme rádi, ale jsme ochotni pomoci i tomu, kdo nám není příjemný a možná nás svým chováním i štve? Nejsme pak jako ti, o kterých je psáno na začátku dnešního oddílu?
Buďme vděční za Ducha svatého, který nás provází všemi zkouškami a který nás usvědčuje a přivádí na správnou cestu, když v pokání prosíme o změnu našeho charakteru.
Helena Hejnová (Karlovy Vary)
