Tu mi král řekl: „Proč vypadáš tak ztrápeně? Vždyť nejsi nemocný! Bezpochyby se něčím trápíš.“ Velmi jsem se ulekl a řekl jsem králi: „Ať žije král na věky! Jak bych neměl vypadat ztrápeně, když město, kde jsou hroby mých otců, leží v troskách a jeho brány jsou zničeny ohněm!“ (Neh 2,2-3)
Poslední verš první kapitoly nám říká, že Nehemjáš byl králův číšník. Na každém starověkém královském dvoře to byla významná funkce. Číšník ochutnával víno a jídlo jako první, aby měl král jistotu, že ho nikdo neotráví. Musel to být věrný a poctivý muž, kterému mohl král naprosto důvěřovat. Od chvíle, kdy Nehemjáš dostal zprávy z Jeruzaléma, uplynuly čtyři měsíce. Během těchto čtyř měsíců se modlil a plánoval.
Je jisté, že Nehemjáš svou žádost nepřednesl ve spěchu, ale pečlivě vyčkával a neustále se modlil k Bohu, aby mu ukázal vhodný čas. V přítomnosti krále nikdy nebyl smutný ani sklíčený (Neh 2,1), a toho dne, kdy si toho král všiml, dostal Nehemjáš velký strach. Na dvorech mnoha starověkých králů bylo zakázáno být v přítomnosti krále smutný, protože to mohlo být bráno jako urážka krále. Navzdory svému strachu musel Nehemjáš králi, který si všiml jeho smutku, odpovědět. Měsíce modliteb ho na tyto rozhodující minuty připravily. Důvěřoval Bohu a v tu chvíli se mu dostalo odvahy. Pozdravil krále a řekl mu, že už není možné, aby skrýval svůj smutek. Místo, kde byli pohřbeni jeho předkové, je v troskách a svaté město zpustošil oheň. Myšlenka na znesvěcená pohřebiště se dotkla citlivé struny v královské mysli. Peršané si vážili svých předků a hroby pro ně byly posvátným místem. Král vyhověl Nehemjášově prosbě a z Boží milosti mu zajistil také doprovod na cestu i prostředky na obnovu Jeruzaléma.
Nehemjáš byl zbožný muž. Sloužil králi, ale jeho srdce vždy patřilo Bohu a velmi mu záleželo na svatém městě Jeruzalémě. Dnes bychom jako Boží děti měli mít stejné obavy a srdce pro padlý stav světa. Pro každého křesťana je důležité, aby naše křesťanská víra a život ovlivňovaly svět. Co vás a mě dnes znepokojuje? Co nás trápí? Pokud máme opravdový smutek, nelze ho skrývat. Bude nás pohánět k činům a my budeme hledat způsoby, co můžeme v dané situaci udělat. Pokud podobně jako Nehemjáš předneseme starost v modlitbě Pánu, obdaruje nás odvahou. Máme-li opravdové břemeno pro jeho království, pak přesouvá překážky a daruje lidi i zdroje. Někdy jsme zahleděni do svého pohodlného života a chybí nám opravdový zármutek nad hynoucím světem a nezištná láska ke sdílení Krista. Odvažme se být dnešním Nehemjášem.
Stanly & Sweena (IBCP – Mezinárodní sbor Praha 3)
