Teď však slyšíme, že někteří mezi vámi vedou zahálčivý život, pořádně nepracují a pletou se do věcí, do kterých jim nic není. Takovým přikazujeme a vybízíme je ve jménu Pána Ježíše Krista, aby žili řádně a živili se vlastní prací. (2Te 3, 11–12)
Když se podíváme do knihy Přísloví, práce je zde zmíněna mnohokrát, a to co zde bylo napsáno ve starozákonní době, před tisíci lety, platí i dnes. Náš křesťanský životní styl by měla charakterizovat tvrdá práce. Líní lidé nejsou úspěšní, proto Bible říká: „Líná ruka vede k chudobě, kdežto ruka pilného vytváří bohatství. Moudře jedná ten, kdo v létě shromažďuje zásoby, ostudný je ten, kdo žně prospí.“ (Př 10, 4–5; SNC). Pavel se v mnoha případech zapsaných v Bibli stavěl negativně vůči lenosti a byl proti tomu nechat se bez práce vyživovat. Chtěl, aby se křesťané uměli dobře vyrovnávat s realitou běžného života. Kristův učedník má kvalitně pracovat a žít bez zahálky, aby byl dobrým příkladem pro ostatní a nebyl ostudou pro své okolí. Má si vydělávat svou prací také proto, aby mohl obdarovávat nuzné a pomáhat potřebným. To jsou důležité a praktické důrazy. Pavel dobře znal cenu práce, zdůrazňoval, že každá má být také řádně a spravedlivě zaplacena. Jistě znal opravdové poučení pro líné z knihy Přísloví, které objevíme v přirozenosti mravence. Podívejme se do Přísloví 6, 6–11 „Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu. Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.“. Podstatné pro nás všechny je nedělat svou každodenní prací hanbu sobě, své rodině, svému sboru a ani Pánu Bohu. Modleme se tedy usilovně každý den a při tom poctivě pracujme tak, jak nám ukazuje kniha knih.
Petr Vašek (Příbor)
