Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zakládám na Sionu kámen, kámen zkušený, úhelný drahý, základ pevný; kdo věří, nebudeť kvapiti. (Iz 28,16)
Opona dělila svatyni od velesvatyně. Sem jednou v roce, ve „veliký den smíření“, vcházel nejvyšší kněz s obětí krve. To bylo to místo pravé a pevné, ukazující daleko do budoucnosti na pevný boží základ v Kristu.
Hospodin řekl: „Aj, já zakládám na Sionu kámen, kámen zkušený, úhelný, drahý, základ pevný.“ (Iz 28,16) „Jiného pak základu žádný položiti nemůže, mimo ten, který položen jest, a ten jest Ježíš Kristus.“ (1K 3,11)
On jest jediným pevným základem církve, křesťanských sborů i jednotlivců. Kristus je hlavou těla církve. Tím je vyjádřena jeho naprostá životní spojitost s ní, jeho svrchovanost i panství. Kristus je úhelným kamenem - v něm se sbíhají všechny zdi (sestávající z živých kamenů) a On tyto svým Duchem spojuje a láskou udržuje. Pevný Boží základ stojí.
Pán Ježíš obětováním sebe nám otevřel cestu novou a živou do nebeské svatyně (Žd 10,19-22).
Vstoupila jsi i ty, drahá duše? Na čem vlastně stavíš? Duch svatý ti pomůže prokopat se všelijakým nánosem až k živému Ježíši Kristu - k tomu pevnému základu, který Bůh položil do mělčin lidského života.
Vladimír Vacek (SŽ 1975)
