Jsi hoden, Pane a Bože náš, přijmout slávu, čest i moc, neboť ty jsi stvořil všechno a tvou vůlí všechno povstalo a jest. (Zj 4, 11)
Bůh dává Janovi ve vidění nahlédnout do toho, co přijde. První věc, kterou v nebi vidí, je trůn a Ten, kdo na něm sedí.
Zjevení je psáno pro církev, která je v pronásledování. Ukazuje na věci, které jsou těžké k posouzení. To první, co ukazuje, je Bůh, který vládne. I když to vypadá, že zemi vládnou šelmy, církev je pronásledovaná, tak se Bohu nic nevymklo z rukou. Nedopustí víc, než Jeho lid unese. On bude soudit, dá vítězství.
Vidění ukazuje Boží slávu, Jeho vznešenost a majestát. Vše v nebi Ho chválí: nebeské bytosti i lidé (24 starců asi představuje zástupce starozákonního i novozákonního Božího lidu). Nebeské bytosti jsou tak fascinované Bohem, že bez přestání, dnem i nocí volají: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin, Bůh zástupů.“ Dvacet čtyři starců padá na kolena, skládá své koruny, chválí Ho, uctívá a obdivuje jako Stvořitele a Toho, kdo vše udržuje.
Toto vidění bylo nesmírně důležité pro první církev, církev v dějinách a je i pro nás. Potřebujeme vidět a připomínat si to, že Bůh vládne, že je Pán úžasný, mocný, nádherný a hodný vší chvály – abychom měli naději v životě, když se zdá, že je vše proti nám, proti církvi, když přichází těžkosti, ústrky pro víru, pronásledování. Ne těžkosti jsou poslední realitou. Tou je Bůh. On má v rukou celý svět, běh historie a v ní i náš život. Je svatý a dobrý. Je hoden naší chvály. Důvěřujme Mu a chvalme Ho.
David Sláma (Cheb 1)
