I řekl jemu Mícha: Zůstaň u mne, a buď mi za otce a za kněze, a buduť dávati deset stříbrných na každý rok, a dvoje roucho i stravu tvou. I šel Levíta. (Sd 17,10)
Je neuvěřitelné, že může býti také potulný Levíta. To byli přece nejvytíženější lidé v chrámě. Dělali všechnu hrubší a těžší ptáci. Zmíněný Levíta byl v tomto období bezvládí a zmatků bez práce. Nebylo oltáře, nebylo oběti, nebyla práce pro muže v chrámě.
Tím mužem byl Jonata, syn Getsónův, pocházející z Betléma. Chtěl se uplatnit, ale kde a co dělat v tom zmatku a nejistotě? Čteme, že se dostal až do domu Míchy, kde byl překvapen množstvím bůžků i bohatstvím domu. Když Mícha viděl tohoto laického kněze, požádal jej, aby u něj zůstal a ujal se své služby místo něj. A tak Levíta Jonata se za mrzký zisk ujal kněžské práce po způsobu pohanském. Nechce se nám ani věřit, že by byl možný takový úpadek.
Stát bez hlavy, církev bez Krista, sbor bez Ducha svatého, člen sboru bez Boží bázně dříve nebo později zaniknou. Každý zmatek přináší nejistotu a rozdělený dům padá (Lk 11,17).
Běda těm, kteří slouží kdekoli a komukoli jen pro mrzký zisk. Vyčištěný, uprázdněný dům, ve kterém nevládne Bůh, se stává kořistí sedmi nečistých duchů (Mt 12,44). Proto napomenutí Božího slova by nás mělo vést k vážnému zamyšlení nad svým vztahem k našemu Pánu, církvi, sboru i obecenství Božího lidu. Podřizujme se dobrovolně kázni Páně, aby k takovéto situaci, o jaké jsme v dnešním oddílu četli, nikdy nedošlo.
Daniel Průša (SŽ 1982)
