Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil, a aby dal život svůj mzdu na vykoupení za mnohé. (Mt 20,28)
Zůstaňme nadále u předmětů, nalézajících se ve stánku úmluvy. Svou symbolikou ukazují na přípravu oběti. Oběti práce (chleby předložení, prvotiny z úrod), ale i oběti života a krve (měděný oltář).
„Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátele své.“ (J 15,13)
Položit duši znamená dát v oběť svůj život. Pán Ježíš to učinil. „Když jsme ještě hříšníci byli, Kristus umřel za nás.“ (Ř 5,8) Nebylo větší lásky k padlému člověku. Z otroctví nás vykoupil cenou vlastního života. Aby se každý z nás dostal z ďábelského zajetí hříchu, dal sama sebe v oběť. Učinil tak nejen za přátele, ale i za své nepřátele. „Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych spasil svět.“ (J 12,47) Pán Ježíš se postavil mezi každého z nás a trestající ruku Boží. Bůh sice hřích trestá, protože je svatý, ale srdce mu přitom krvácí. Protože nás miloval, poslal svého Syna jako oběť slitování za naše hříchy. V tom je pramen Božího milování.
Přijal jsi již tuto skutečnost pro sebe? Následuješ ho ve všem? Zvážil jsi cenu jeho oběti?
Pán Ježíš položil svůj život i za tebe!
Vladimír Vacek (SŽ 1975)
