Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže. (1K 7,2; ČEP)
Tam, kde se uplatňuje Boží řád, nastává pokoj: „Bůh není Bohem zmatku, nýbrž Bohem pokoje.“ (1K 14,33) Bez uplatnění Božího řádu nemáme žádnou spolehlivou základnu, abychom úspěšně čelili zmatku, střetům, nepokoji. To platí v plné míře i o manželství a rodině. Je proto dobré a požehnané, když smíme poznávat Boží vůli a řídit se Božím slovem. Některé z jeho příkazů vyjádřil apoštol Pavel v dnešním oddílu. Chválí stav svobodných pro jeho nesporné výhody a možnosti, avšak přitom ani v nejmenším neodmítá manželství. Naopak - dává pro ně rady. Manželství smíme přijímat jako dar Boží lásky (Gn 2,20-24). Základem a hlavním činitelem, který utváří život manželů podle Božích řádů, je pravá láska. Apoštol znázorňuje tuto lásku mezi manželi na vztahu a projevu lásky Pána Ježíše Krista k církvi (Ef 5,25-27). Z jeho jednání poznáváme pravou lásku, plně vyjádřenou obětí. On nemyslil na sebe, a co činil, činil pro blaho, slávu a krásu církve. Takový vztah buduje hlubokou důvěru a budí úctu. Pak se dá očekávat odezva z druhé strany, která bude mít stejnou náplň a kvalitu. Takto požehnaný a posvěcený je oboustranný vztah manželů. V takovém soužití se vůle partnera nikdy neláme silou. Vzájemná úcta a ohleduplnost je přirozeným projevem lásky.
Jan Pospíšil (SŽ 1986)
