I řekl jim Ježíš: Poďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí. (Mk 1,17)
V době Pána Ježíše bylo zvykem, že učitelé v Izraeli čekali, až se jim žáci přihlásí; Pán Ježíš si je však vybírá a povolává sám. Mnohé to pohoršovalo, že Pán Ježíš má své učedníky z řad hříšníků, chudých rybářů. Povolání do služby na Boží vinici je tedy výhradně věcí Pána Ježíše, jak to čteme v našem oddíle Písma svatého: „A chodě podle moře Galilejského, uzřev Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí sítě do moře... A řekl jim Ježíš: Pojďte za mnou a učiním vás rybáře lidí.“ Pán Ježíš byl dobrým pozorovatelem a neušla mu pečlivá práce těchto mužů. Pisatel evangelia nám nezaznamenává, jak dlouho je Pán Ježíš pozoroval. Kdyby je viděl zahálet, jistě by je nikdy nevzal do svých služeb. Pán Ježíš to je, který povolává. A tak, jako žádný mistr by si nevybral dělníka, o kterém by už předem věděl, že se mu nechce pracovat, tak ani náš nebeský Mistr nepotřebuje ty, kdo se neosvědčili při všední, práci. Kdo je věrný v mále, bude věrný i v mnohém. Náš Pán chodí i dnes. I dnešního dne tě bude vidět v továrně u stroje, v kanceláři, ve škole, všude tam, kde budeme. U mnohých z nás se už Pán Ježíš zastavil a povolal. Konejme tuto službu věrně, ne jako lidem, ale jako Bohu. U mnohých z vás se ještě zastaví. Bděte a modlete se, abyste Jej nepřehlédli a nepřeslechli jeho hlas: Pojď za mnou!
František Hruza (SŽ 1984)
