Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy (Jk 1, 9-10; ČSP)
Ve zkouškách se prověřují naše priority, včetně našeho vztahu k hmotnému majetku. Zkoušky mohou pomoci chudému věřícímu (bratr v nízkém postavení) k tomu, aby se nenechal chytit do pasti konzumního způsobu života. Může si uvědomit, na čem skutečně v životě záleží. Zrovna tak bohatý člověk si ve zkoušce (svém ponížení) může uvědomit, že smysl života a štěstí není v hmotném bohatství, ale v duchovních věcech v Kristu. Když bohatý člověk onemocní rakovinou, má možná lepší přístup k lékařské péči. Ale ta má své hranice, a bohatý nakonec zemře stejně, jako chudý člověk. Pán Ježíš nedělá program z chudoby ani z bohatství. Hmotný majetek je sám o sobě neutrální, záleží ovšem na našem postoji k penězům. I chudý člověk může mít hříšný vztah k penězům, stejně jako bohatý. Naše republika patří k bohatší části světa, takže asi budeme mít spíše problém s bohatstvím než chudobou. Pán Ježíš říká: „Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.” (Mt 6, 21) Myšlenka, že bohatství znamená bezpečí do budoucna, je mylná. Viz podobenství o boháči a stodolách. Navíc jsou zde zloději, nejistota investic na kapitálových trzích, rez… Německý teolog Dietrich Bonhoeffer ve své knize „Následování, výklad kázání na hoře“ srozumitelně vyjadřuje riziko bohatství: Statky tohoto světa se chtějí zmocnit srdce Ježíšova učedníka. Kam tíhne učedníkovo srdce? To je otázka. Tíhne ke statkům světa, tíhne zároveň ke Kristu a ke statkům? Anebo tíhne jedině ke Kristu? Bohatství lidskému srdci namlouvá, že mu zaručí jistotu a bezstarostnost. Ve skutečnosti je však jen zdrojem obav a starostí. Nejsme vlastníky, ale správci majetku. Vlastnictví hmotného bohatství nás má vést k pokoře a oslavě toho, kdo je zdrojem tohoto bohatství. Náležíme Bohu, co máme držíme jako úschovu pro Pána.
Pavel Smilek (Brno)