Pavel a Silván a Timoteus církvi Tessalonicenských v Bohu Otci a Pánu Ježíši Kristu: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. (1Te 1,1)
Jsou pozdravy, které vyslovujeme bezmyšlenkovitě, automaticky, proto, že se to sluší a patří. Pozdrav apoštola Pavla nepatřil k pozdravům tohoto druhu, nebyl jen formálním úvodem k dopisu. Ihned z něj poznáváme jeho vřelý vztah k bratřím a sestrám v Tesalonice. Oslovuje je s láskou a něžností, s úctou a obdivem. Vždyť je nosí hluboce ve svém srdci jako ty, kteří jsou „milí Bohu“. Vždyť se jedná o církev Pána Ježíše, která plně přijala Jeho dílo. Takovým platí právem pozdrav: „Milost vám a pokoj od Boha ...“ Boží milost tu není chápána jen jako minulý Boží čin, ale jako stálá a přítomná Boží moc, která vytváří příznivé podmínky pro duchovní život a růst věřících. I Boží pokoj je velice silnou a aktivní Boží mocí, která velice pozitivně ovlivňuje každou činnost věřícího člověka. A tak tento úvodní pozdrav církvi je víc než zbožné přání apoštola. Může být pravdivě vysloven, neboť se může stát skutečností uprostřed sboru věřících.
Apoštol Pavel vyslal z Korintu svého spolupracovníka na díle Páně Timotea, aby mu donesl čerstvé zprávy z Tesaloniky. A Timoteus donesl řadu potěšitelných zpráv, ze kterých se apoštol opravdově raduje. V novém křesťanském společenství nechyběla dělná víra, láska a nechyběla ani vytrvalost. Může se někdo takto rozradovat z nás?
Jan Pospíšil (SŽ 1989)
