Slova života - zamyšlení na každý den

7.11.2019

Pramen k obmytí hříchu

V onen den vytryskne pro dům Davidův i pro obyvatele Jeruzaléma pramen k obmytí hříchu a nečistoty. (Za 13,1)

O různých pramenech, které mají léčivý účinek, jsme slyšeli hodně. Zejména v pohádkách se dozvídáme o uzdravujících a dokonce omlazujících či oživujících vlastnostech vody z různých studánek, či naopak působících smrt a zkázu. To jsou ale pohádky a bajky. Na Podkarpatské Rusi, odkud pocházím, je spousta léčivých minerálních pramenů, které jsou velice prospěšné pro lidské zdraví. Nicméně žádný z těchto pramenů nemá schopnost očistit člověka od nečistoty hříšnosti, jinak řečeno, žádná voda neumyje člověka tak, aby se zbavil hříchu. Pravdou je, že v některých případech byla voda důležitým prostředkem k dosažení cíle. Například uzdravení Naamána, velitele vojska aramejského krále, který se musel sedmkrát ponořit do vod Jordánu (2Kr 5). Podle Janova evangelia i vody rybníka zvaného Bethesda měly ve chvíli rozvíření zázračný uzdravující účinek (J 5). Ale ten nebo jiný zázrak ve svém konečném smyslu poukazoval na moc Hospodinovu a v evangeliích na moc Ježíšovu, která mu byla dána nebeským Otcem. A pravě tím pramenem k obmytí hříchu je samotný Pán Ježíš, který zve každého z nás spolu se samařskou ženou k sobě s důvěrou: „Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem vyvěrajícím k životu věčnému.“ (J 4,14). Pane dej, ať věříme, abychom nežíznili.  

Vladislav Vovkanič (Praha 3)