Všechen lid, který byl v bráně, i starší odpověděli: „Jsme svědky. Kéž dá Hospodin, aby žena, která přichází do tvého domu, byla jako Ráchel a Lea, které obě zbudovaly dům izraelský. Počínej si zdatně v Efratě a zachovej jméno v Betlémě.“ (Rt 4,11)
Do Betléma se po deseti letech vrátila Noemi, které zemřel manžel Elímelek i oba synové v moábské zemi. Noemi se nevrací sama, přichází se svojí snachou Rút. Rút musela být velmi vzácná žena, věřím, že slyšela od Noemi o jejím živém Bohu a zamilovala si ho. Neopustila svoji tchyni a starala se o ni, i když ji posílala zpět do domu její matky.
Není divu, že se zalíbila i Bóazovi. Bóaz se s Rút ožení a starší města jim žehnají a vyslovují přání, aby byla Rút taková, jako Ráchel a Lea, ženy, které vybudovaly Jákobův dům. Přejí mu, aby Bóazovo jméno bylo v Betlémě připomínáno s úctou.
Moábka Rút se pro svoji lásku, obětavost i touhu poznat Hospodina stala „prababičkou“ Pána Ježíše. S Bóazem se stali rodiči Obéda, který byl dědečkem krále Davida. Po mnoha pokoleních se narodil Pán Ježíš, který se stal Spasitelem světa. Pán Bůh použil Rút do svého plánu a jako jedna z pěti žen je zapsána v rodokmenu Pána Ježíše.
Věra Stehlíková (Aš)
