Jako jablka zlatá s řezbami stříbrnými, tak jest slovo propověděné případně. (Př 25,11)
Jak máme rozumět uvedenému verši o slovu propověděném případně? K tomu nám dobře poslouží překlad v tomto znění: Pravé slovo promluvené v pravý čas je jako zlaté jablko na stříbrné misce. Z něho vyrozumíváme, že se jedná o hodnotu mimořádné ceny. Zlaté jablko neroste na ledajakém stromě. Je ušlechtilým plodem vzácného štěpu a výsledkem neúnavné péče pozorného zahradníka.
Pravé slovo v pravý čas je vzácným ovocem našeho úzkého spojení s Bohem a jeho péče o náš život. Jenom náš Pán ví, co, kdy a jak máme hovořit jako jeho služebníci, služebníci jeho Slova. Když hovořil o Letnicích apoštol Petr, hovořil jako jeho Mistr a Pán. A jeho Pán hovořil „jako moc maje“ a ne jako zákoníci. Něco se s lidmi dálo, kdykoliv slyšeli tento hlas a naslouchali slovu života. Takové slovo umí potěšit a povzbudit. Dovede i zarmoutit, ale vede k pokání a toho nebývá nikdy líto. Po něm přichází odpuštění Boží a nevýslovná radost. Jinak slovo promluvené nevhodně v nevhodnou chvíli spíše ublíží než prospěje a někdy odradí nadobro od věcí jinak užitečných a požehnaných. O tom svědčí celá řada případů z našeho domácího i sborového prostředí, kdy se lidé právem urazili na našem nevhodném slovu v nevhodnou chvíli. Prosme za Boží moudrost!
Pavel Titěra (SŽ 1975)
