Nebo já se již k tomu blížím, abych obětován byl, a čas rozdělení mého nastává. (2Tm 4,6)
V oběti Pána Ježíše nalezl apoštol Pavel Boží pokoj pro své svědomí. Žije život závislý na svém Spasiteli. Pro poslušnost své víry prožívá mnohé dny ve vězení a nyní prohlíží svůj život a hodnotí jej. Opět v Božím pokoji a s čistým svědomím praví, že čas rozdělení nastává. Je to rozdělení se spolupracovníky na díle Božím, ale také s církví Kristovou, které věrně sloužil.
Pohled víry apoštola Pavla je zaměřen na cíl! Přítomnost Pána Ježíše, jeho odměna, a věčné soužití s ním.
Uplynou léta, měsíce a dny a jeden z nich bude také naším dnem posledním, v němž nastane také naše rozdělení. Bude naše svědomí čisté a bude Boží pokoj naplňovat naše nitro, když budeme pohlížet k cíli? Anebo naše vlastní porušenost a neposlušnost Pána života a církve nám vtlačí slzy do očí pro promarněný život? Nezbavili jsme se svévolně kříže následování, který měl být Boží slávou v každém dni našeho života? Ano, přijde ten poslední den, a i nám bude dáno, abychom v moci svatého Ducha hodnotili svůj život. Kéž by to bylo takové hodnocení, které mohl učinit apoštol Pavel. Pravdivé, poctivé a osvědčené v životě mnohých bratří a sester. Kéž by každý z nás směl pohlížet do slávy Boží a k Božím odměnám s takovou jistotou a v takovém Božím pokoji jako apoštol Pavel.
František Kolařík (SŽ 1982)
