Řeč vaše vždycky budiž příjemná. (Ko 4,6)
Řečí se lišíme od jiných tvorů. Tato skutečnost dokazuje, že jsme korunou Božího stvoření. V bibli stojí napsáno, že jsme stvořeni k Božímu obrazu. To je naše čest i zodpovědnost.
Ke svému zármutku zjišťujeme, že jedno i druhé jsme porušili a znevážili. Zhřešili jsme a vypadli z Božího obrazu. To se výrazně projevuje na naší řeči. Náš jazyk prozrazuje, kdo jsme a jací jsme ve své duši. Nejednou naše ústa opustí zlé a nelaskavé slovo, které nás mrzí a rádi bychom je vzali zpět. Bývá však pozdě. Není však pozdě na kajícné doznání a vyznání Pánu Bohu a lidem. Lépe je však umět se ovládat a poručit jazyku, aby stál ve službě účastné lásky a pomoci.
K tomu potřebujeme být vnitřně obnoveni Duchem svatým. Za toto obnovení smíme prosit nebeského Otce, který neodepře ničeho dobrého těm, kteří chodí v upřímnosti. Pak se všecko změní. I náš jazyk v ústech, která On posvěcuje a používá pro své slavné cíle. Potom budeme umět odpovědět i tomu, kdo nás svými otázkami provokuje a dráždí. Budeme umět odpovědět laskavě, a proto přesvědčivě a neuděláme hanbu svému Stvořiteli a Pánu. Není snadné vždycky takto jednat, ale s pomocí Boží ano. Zkusme to s pomocí Boží již dnes!
Pavel Titěra (SŽ 1975)
