Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (J 5,39)
Oddíl Písma je výjimečné časově blíže určen. Marek i Matouš podle jiné tradice — ústního podání, kterou také ve svém evangeliu redigují, uvádějí, že se událost stala po šesti dnech. Jaká tu hluboká a vzácná jednota ve svědectví evangelistů při vší té vnější rozmanitosti, jaké bohatství pravdy a pak i jistota víry. Smyslem této výjimečné události, která je svou formou i obsahem blízká oddílu o Ježíšově křtu (obsahuje zázračné prvky, má zvláštní duchovní význam výchovní a opírá se o historické jádro nebo pozadí, proto někdy také: legenda z latinského legere—čísti) — jest potvrzení toho, co se stalo u Cezareje Filipovy. Tam Petr vyznal Ježíšovo mesiášství. A Pán poprvé svým učedníkům mluvil o trpícím, umírajícím a vítězícím Synu člověka. Bůh sám jej prohlašuje za svého Syna a vybízí je, aby ho poslouchali. Třem důvěrným učedníkům, kteří budou později svědky jeho lidského zápasu v Getsemane, má se dostati zjevení Ježíšovy božské slávy. — Mojžíš a Eliáš hovořili s Ježíšem o jeho smrti, vzkříšení a nanebevstoupení. Mojžíš představuje Zákon, Eliáš proroky. Kristus se ukázal uprostřed nich, jako by o evangeliu svědčil Zákon i proroci (Augustin). Proměnění Páně mělo církvi Kristově ukázat, že utrpení a smrt Ježíšova jsou jen cestou ke slávě Otcově. A to je také cesta lidu Božího.
Artur Jersák (SŽ 1966)
