Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl. (J 2,22)
Kontext dnešního textu je především o Ježíšově vyčištění chrámu. Představujeme si obraz převrácených stolů, pobíhajících zvířat a vyhnaných prodavačů, a Ježíšovo proroctví, že tento chrám bude jednou zničen. Učedníci ani místní sloužící a kněží nejdříve nechápali, o čem je řeč.
Možná se i my sami ptáme, proč Ježíš zvolil tak nekompromisní přístup ke všemu, co v chrámu o židovských svátcích našel. Vždyť všechno se dělo podle pravidel a smyslu zákona. Prodejci zvířat tam byli proto, aby nabídli zvířata poutníkům, kteří mířili do chrámu obětovat. Nebylo přece možné, aby si zvířata přivezli s sebou přes celý Izrael. A směnárníci tomuto prodeji pomáhali. Nebylo možné, aby se cizí mince (často s vyobrazením různých motivů pohanských kultů nebo zbožštělých panovníků) dostaly do chrámové pokladny. Tak proč ten křik? Proč ta radikalita?
Ježíš chce ukázat na to, že systém obětí končí. Že to, co bylo pokládáno za cestu k Hospodinu, je jen začátek cesty, po které je možné jít – ale musí dojít k radikální změně, která je podstatnější než pouhá oběť zaplacená zacinkáním mince. Že musí dojít k hlubokému pokání před Bohem, které však žádný rituál není schopen zprostředkovat. A že všechny židovské svátky a nařízení vlastně ukazují na něj samotného.
Někteří však nepochopili a u některých tímto momentem začíná hluboké nepřátelství a nenávist k Ježíši. Vždy on nám ničí to, co po nás Bůh chce. Ničí naše představy, jak bychom měli Boha uctívat. Pryč s ním!!!
S Kristem končí jedna epocha, jedno lidské období. Dodnes říká náš kalendář, že je období před Kristem a po něm. Kéž by lidstvo dokázalo přijmout, že je to nejenom otázka datování, ale i života samotného.
Pane, i v našich životech potřebujeme někdy vyčistit to, co stojí jen na naší tradici a představách. Vyznáváme, že víra založená pouze na tobě jen tím jediným základem, který potřebujeme. Amen.
Jan Jackanič (tajemník Výkonného výboru BJB)
