Vyslýchej prosby svého služebníka i Izraele, svého lidu, které se budou modlit obráceni k tomuto místu, vyslýchej z místa svého přebývání, z nebes, vyslýchej a odpouštěj. (2Pa 6,21)
Dílo se zdařilo. Chrám je dobudován. Král Šalomoun ve slavnostním projevu připomíná svého otce krále Davida a jeho sen o postavení chrámu. Z Božího rozhodnutí nebylo Davidovi dáno ten chrám vybudovat, ale dostal zaslíbení, že ho postaví jeho syn Šalomoun. Právě teď se ten sen stává skutečností. A pak Šalomoun udělá na krále nepředstavitelnou věc – poklekne na veřejnosti, roztáhne ruce v modlitbě a prosí. Prosí o Boží smilování a odpuštění. Prosí, aby Bůh vyslýchal modlitby vyslané k němu z tohoto chrámu, prosby za odpuštění hříchů spáchaných vůči bližnímu i vůči Bohu samotnému.
Starozákonní Boží lid měl hledat Hospodina na konkrétním místě, v chrámu. Pán Ježíš to pro nás zjednodušil. Řekl, že „kde se dva neb tři sejdou v jeho jménu, tam je on uprostřed nich” (Mt 18,20). A také „kdo prosí, dostává, kdo hledá, nalézá, kdo tluče, tomu bude otevřeno” (L 11,10). Každý člověk potřebuje Boží smilování a odpuštění. Každý hřešíme, a pokud nevoláme k Bohu a neprosíme o milost, hřích se stává těžkým břemenem, které vláčíme životem. My už nejsme omezeni jedním místem, kde by Bůh vyslýchal naše prosby a odpouštěl nám hříchy. Nemluvě o tom, že je to on sám, kdo nám garantuje, že najdeme, co hledáme a obdržíme, oč prosíme.
Právě tam, kde jsme, můžeme volat a prosit, a můžeme vědět, že on nás slyší a odpovídá. Věříš tomu? Tak se k němu směle obrať, klidně teď hned. Ať jsi, kde jsi.
Martina Matysová (Brniště)
