Nic nemáte, protože neprosíte Boha. I když prosíte, nic nedostáváte, protože prosíte se špatným úmyslem. (Jk 4,2-3)
Překážkou vyslyšení modliteb je náš nepravý poměr k Bohu a zlý úmysl zneužívat Boží dary ke svým špatným žádostem. Sobecké modlitby Bůh nevyslýchá, neboť sobec neprosí o dary potřebné k věrné službě lidem a Bohu, ani za věci království Božího na zemi. Tací lidé se modlí jen pokud mají naději, že Bůh splní jejich špatné žádosti. Nejde jim o naplnění Boží vůle. Nekající hříšníky Bůh nevyslyší, ale vyslyší toho, kdo Bohu věří a činí jeho vůli. „Ze sobectví, které vězí v každém člověku, zajisté jen Duch svatý vysvobozuje”. Nejsou-li naše modlitby v souladu s Boží vůlí, Bůh nás nevyslyší. Stává se, i když modlitby jsou podle vůle Boží, že Pán Bůh ze své předivné rady nedává zač jsme prosili, nebo odložil splnění na vhodný čas a připravuje pro nás vyšší dar.
Duch svatý nás vede k vytrvalosti na modlitbách, abychom ve víře v Krista překonávali všecky zábrany lidské i ďábelské (1J 5,4-5).
Nevyslyšené modlitby nechť nás vedou k přezkoušení naší víry, našeho poměru k Bohu a našich proseb, zda neprosíme se zlým úmyslem o splnění našich sobeckých cílů (Mt 5,23-24; Jk 5,16; Ž 66,18).
Alois Erlich (SŽ 1975)
