I mluvil k nim Rabsaces: Povězte medle Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král Assyrský: Jakéž jest to doufání, na kterémž se zakládáš? (Iz 36,4)
Příběh, který nám líčí přečtený oddíl a o němž je též zmínka v 2Kr 18 a 2Par 32, se udál v roce 701 př. n. 1. Vidíme v něm těžkou situaci zbožného judského krále Ezechiáše, do které se dostal, když byl Jeruzalém obklíčen silnou armádou assyrského krále Senacheriba. Z události vynikají a jsou pro nás velmi poučné dvě věci. Je to způsob boje krále Senacheriba a počínání Ezechiáše v ohrožení. Nepřítel má k dispozici nejen početnou armádu s veliteli a výzbrojí, která má zastrašit mnohem slabší obránce Jeruzaléma, ale k boji používá i lsti, kterou chce oslabit jejich bojeschopnost. K obráncům je poslán Rabsaces, který není vojákem ani velitelem, ale vrchním číšníkem - schopným řečníkem, který má svými řečmi zdemoralizovat jejich bojovou náladu a přivést je k vzpouře. A co dělá proti tomu král Ezechiáš? Radí se s Božím prorokem Izaiášem, modlí se k Bohu a svému lidu dává pokyn: Nevěřte mu, neposlouchejte ho, neodpovídejte mu. 38. kapitola nám líčí, jak Senacherib i s armádou zle skončil.
Krásný příklad pro náš život a duchovní boj. Ďábel má i v naší době služebníky a propagátory, kteří mají působit na naši víru a poslušnost vůči Bohu a Jeho slovu. I pro nás platí rada: Neposlouchejte je, nevěřte jim, neodpovídejte jim. Raďte se se slovem Božím a na modlitbách s Bohem a jistě zvítězíte.
František Lehotzký (SŽ 1982)
