„Neboj se, země, jásej a raduj se, neboť veliké věci vykoná Hospodin. Neboj se, dobytku na poli, stepní pastviny se zazelenají, strom zase ponese ovoce, fíkovník a réva vydají úrodu. Jásejte, synové Sijónu, radujte se z Hospodina, svého Boha, neboť vám dá učitele spravedlnosti a jako na začátku vám sešle hojnost dešťů podzimních i jarních. Humna budou plná obilí, lisy budou přetékat moštem a čerstvým olejem.“ (Jl 2,21-24)
Po prvních dvou kapitolách, kde jsme viděli spoušť, jak bylo všechno zničeno, víno vyschlo, olej nebyl, žeň nebyla a stromy uschly… najednou vidíme velkou změnu. Prvně to byl obraz nedostatku všeho, nyní je to obraz dostatku. Hospodin prostřednictvím proroka Jóele říká, že stepní pastviny se zazelenají, strom zase ponese ovoce, fíkovník a réva vydají úrodu. To je obraz hojnosti. Dokonce i polní zvířata mají dostatek.
Co se stalo? Co způsobilo takovouto změnu? Hospodinův výrok: „Navraťte se ke mně celým srdcem s postem, pláčem a kvílením. Roztrhněte svá srdce ne roucha a navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, protože je milostivý a soucitný, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství a slitovává se nad zlem.“ (2,12-13). Hospodin říká „navraťte se ke mně a budete mít opět hojnost.“
Často se potkávám s představou lidí, kteří mi říkají, že když někdo věří v Boha, má omezený život. Bůh mu vezme svobodu a zakáže mu spoustu požitků. Křesťan musí trpět, žít v chudobě a nesmí si užívat života. Když však čtu tyto verše, vidím, že vrácením se k Hospodinu naopak získáváme plnost. Hojnost. Dostatek.
Pán Ježíš říkal, že přišel, abychom měli život a měli ho v hojnosti (J 10,10). Plnost života není v životě bez Boha, ale v životě s ním. Ježíš je TEN učitel spravedlnosti, o kterém Jóel píše. On je ten, u něhož máme vše, co potřebujeme. On nám dává dostatek obilí, oleje i radosti. Děkujme mu za to.
Vladimír Zeman (Vysoké Mýto, Misijní odbor)
